Studijní cesta do Lisabonu

Na konci srpna jsem absolvovala studijní cestu do Portugalska a to do hlavního města Lisabonu v rámci globálního rozvojového vzdělávání (GRV). Cesty se zúčastnilo celkem dvanáct ředitelů a pedagogů základních a středních škol z různých částí České republiky.

Globální rozvojové vzdělávání je pochopení rozdílů, podobností a souvislostí mezi životy lidí v rozvojových a rozvinutých zemích a usnadňuje porozumět ekonomickým, sociálním, politickým a environmentálním procesům, které je ovlivňují. Ve škole je cílem, aby se žáci podíleli na rozvoji své komunity, své obce, země, ale i celého světa, porozuměli rozdílům ve způsobech života lidí ve světě, respektovali odlišnosti, pochopili potřebu zachovat a zlepšit kvalitu života a mnoho dalších aspektů.

V rámci studijní cesty jsme navštívili Ministerstvo školství a Odborový svaz učitelů, kde jsme se seznámili se systémem portugalského vzdělávání (inkluzí dětí a mládeže, srovnání systému školství a život dětí ve vyloučených lokalitách).

Navštívili jsme také několik humanitárních organizací a nadací zaměřených na sociálně ohroženou mládež (např. Goncalo de Silveria, Aga Khan,..)a organizaci CLUBE Intercultural, která se zaměřuje na aktivity pro děti ve znevýhodněných čtvrtích.

Portugalské vzdělávání má několik odlišností od našeho. Povinná školní docházka trvá od 6 do 18 let, je rozdělena do čtyř cyklů, předškolní vzdělávání není povinné. Počet týdenních vyučovacích hodin se mění podle cyklů (20 – 22h/ 1. a 2. cyklus, 22 – 25h 3. a 4. cyklus), vyučovací hodina má zpravidla 50 minut, následuje 10 minutová přestávka. Školská agenda je řízena centrálně pracovníky ministerstva školství nejen obsahem vzdělávání, ale také zaměstnáváním učitelů, kteří se přihlásí do systému. Ministerstvo jim pak stanovuje umístění, pracovní smlouvy i úvazky bez ohledu na místo bydliště či vlastní priority, ředitel školy tak nemá možnost vybírat si pracovníky své školy.  Učitel je ve společnosti uznávané zaměstnání.

Školy mají jasně daný vzdělávací program bez disponibilních hodin a možnosti se odlišit, pro všechny školy jsou shodné osnovy. Globální rozvojové vzdělávání zařazují do výuky a života školy stejně jako u nás. Ve speciálních třídách jsou dva učitelé a asistent. Žádná škola nemá vytápění. Školní stravování nespadá do kompetence školy. Vybavení škol je velmi zastaralé a jednoduché.

V navštívené škole mě zaujalo řešení inkluze žáků s poruchou autistického spektra. Tyto děti se zúčastňují běžné výuky, ale v případě potřeby mají svoji učebnu, kde je vzdělává odborník a má k dispozici dva asistenty. Ve škole mají místnost Snoezelen, která je vybavena speciálními technickými pomůckami k uklidnění a k multismyslové stimulaci. Je určena nejen pro děti autistické, tělesně či mentálně postižené, s vývojovými poruchami učení a chování, ale pro žáky celé školy.

Velmi mě oslovila práce hnutí Re-food, zaměřená na činnost dobrovolníků, kteří jsou zapojeni do sběru zbytkových potravin z okolních restaurací (ekologicky na kolech)
a jejich další přerozdělování potřebným podle předem propracovaného systému.

Studijní cesta, jako každá cesta do neznáma, zvýší povědomí o životě, kultuře a prostředí ostatních lidí na naší planetě. Zároveň mně umožnila se setkat s kolegy z jiných měst naší republiky a navázat spolupráci a přátelství.

Celou dobu pobytu jsme měli perfektní dva tlumočníky a organizátory cesty. Ve volných chvílích nám byli i průvodci po městě, měli jsme možnost navštívit některé zajímavé stavby, ochutnat místní speciality a společně si vychutnat typický portugalský zpěv Fado.

Mgr. Eva Čulíková

ředitelka školy